Newyorčané s upřímností sobě vlastní velmi často považují pověstný Big Apple za puipek světa. I když je mnohdy obtížné s tímto tvrzením souhlasit, je nesporné, že New York je jedním z nejzajímavějších a nejoriginálnějších míst na zemi. A pokud se vám podaří strávit tu alespoň několik dní, uznáte, že město má opravdu něco do sebe.  Toto sofistikované lidské mraveniště je esencí dokonalého urbanismu. Uprostřed stovek mrakodrapů snadno nabudete dojmu, že takhle někak by mělo vypadat moderní velkoměsto. New York se pro mnohé své obyvatele stal místem splněných snů a přání i místem, kde se kolo životního štěstí obrazně žečeno nikdy nezastaví.  Pro většinu zahraničních návštěvníků je New York vskutku jedna velká, fascinující podívaná. Město nabízí prvotřídní divadelní i vytvárné umění, špičkovou gastronomii a spousty neobyčejných zážitků. V zapomenuté postranní uličce klidně můžete narazit na nějakou proslulou celebritu. I pouhé prodírání se davy obyčejných lidí nejrůznějších ras a národností v newyorských ulicích má své neopakovatelné kouzlo. Ve městě panuje zvláštní přátelská atmosféra, takže i ten kdo se ocitne na Manhattanu poprvé v životě, se tu bude cítit jako doma. Při pohledu na monumentální Empire State Building se vám určitě hned vybaví slavná scéna z King Konga, a zavítáte-li do některého z místních koktejlových barů, určitě vám budou v uších rezonovat slavné melodie Nicka Colea Portera.  Pobyt v New Yorku si nejlépe užijete, pokud se necháte nenásilně vtáhnout do jeho každodenního života. Vydejte se na Upper West Side ochutnat skvělé bagely, projděte si Metropolitní muzeum umění, pokochejte se krásou diamantů v obchodech na Fifth Avenue, odpočiňte si u šálku kávy v Greenwich Village nebo se zaposlouchejte do tónů místnívhj hudebníků na Lower East Side či v Brooklynu. Nasajte atmosféru starého koloniálního New Yorku nebo naopak vyrazte zaa modernou do galerií současného umění. Vychutnejte si fantastický pohled na bludiště ulic pod vámi z vrcholu některého z mrakodrapů. New York toho nabízí jednoduše tolik, že vám s největší pravděpodobností nezbuse času si vše náležitě užít.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Předmluva ....

New York je fascinující. Ohromuje jeho hieroglyfy, které kreslí na povrchu Manhattanu jeho mrakodrapy a kaňony, křik a hluk stoupající od Baterie k harlemským náverším, jeho neutuchající pohyb, který oživuje celou metropoli jakoby mohutnými stahy svalů. Jako nesmírný kaleidoskop obrazů a smyslových pocitů New York zve ke snění.

Puls tohoto dítěte kapitalismu tepe už od jeho narození ve dvacátých letech 17. století v rytmu proměn a výkyvů atlantického světa, jeho význam však dlouho byl jen druhořadý a rozvoj pomalý a nárazový. Všechno se odehrálo v několika desetiletích po roce 1750. Války, osamostatnění koloniálního hospodářství v rámci britské říše a zesílení moci mladé americké republiky udělaly z New Yorku bránu k jednomu ze světadílů.

Napříště už město mělo čím ohromovat. Dobylo ostrov Manhattan, brzy po něm Brooklyn a Bronx. Nespokojilo se jen s pohledem na moře, ale obrátilo se k obloze, se kterou si budou jeho nejvyšší stavby opovážlivě tykat. Jako pověstný přístav svobody se stalo předmětem letité touhy milionů přistěhovalců, v jejichž očích mělo znamenat zemi neomezených možností. Právě tehdy se stalo součástí americké kultury - New York nerovná se Amerika, ale představuje snad největší z jejích možností.

New York, město radikální. Vždyť to víření, jejž popisuje jeden, to třeštění, jejž pozoruje druhý, to vyhlášení triumfující modernity před tváří světa, ten magnetismus a ta neotesanost metropole mají svou cenu. Jako gigantický palimpsest se New York stále přepisuje, i za cenu toho, že pod novými vrstvami zmizí jeho bývalé významy. New York žije okamžikem, i když se pak návštěvníku může někdy zdát nečitelný.

Ten, kdo prochází jeho ulicemi, v nichž mu nebude dáno spatřit cokoli historického, jako divák i účinkující zároveň, unášený jeho pobytem, je zajatcem té soudobosti a bezprostřední současnosti, na niž naráží už sám název města. Tato kniha tedy byla pojata především jako pokus o dočasné zlomení kouzla New Yorku, jako pátrání po smyslu, jako listování dějinami ve snaze rozluštit rukopis minulosti skrytý pod dnešní metropolí.

zadní strana obálky:

New York, brána Ameriky, pověstný přístav svobody, útočiště uprchlíků ze všech koutů světa, bankéř celého světadílu, mozaika kultur, symbol úspěchů jedné supervelmoci i jejich ostrých vnitřních protikladů, je v první řadě dítětem kapitalismu. Žil rytmem práce svých doků, dílen, kanceláří, a jako ráj obchodu se díky své dynamičnosti stal vážným soupeřem Londýna v ovládnutí světové ekonomiky. Této metropoli ležící na březích řeky Hudson brzy přestala stačit běžná měřítka - na konci 19. století vyrostly v okolí Wall Street první mrakodrapy a v letech 1900 až 1940 se počet obyvatel zdvojnásobil. Při pohledu na židovskou čtvrť na Lower East Side, Malou Itálii nebo Harlem se New York může jevit jako druhý Babylón nebo bájná Metropolis. Jeho modernost se neodráží jen ve vnějším vzhledu města, který jedněm připomíná pohádkový svět a jiným Dantovo Peklo, ale spočívá ve schopnosti překonávat protiklady a přicházet stále s něčím novým. Stal se hlavním městem sdělovacích prostředků, vynalezl zábavní průmysl, broadwayské divadelnictví i lunaparky na Coney Island. Jako v srdci avantgardy, ohnisku jazzu i nejrůznějších myšlenkových proudů se tu soustřeďovali umělci i intelektuálové z celého světa, přispívající tak k jeho magnetické přitažlivosti. Ani dnes toto středisko celosvětové kultury a ztělesnění amerického snu nepřestalo lákat nové přistěhovalce. "New York není Amerika, ale svět" napsal kdysi Mark Twain.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Za jiných okolností by mě tahle zátoka možná ohromila sama o sobě - svou rozlehlostí i silou dojmu, jenž ve vás zanechávají tisíce parolodí brázdících její širé vody. Možná ... Jenže dané okolnosti nebyly souměřitelné absolutné s ničím, co jsem dosud zažil. Zatím mě totiž ještě nikdy neobklopovalo tolik nekonečně chladné hrdosti a strohé monumentality jako právě zde. Ještě nikdy jsem neviděl vyrůstat jakoby přímo z vodní hladiny podobné architektonické pohoří s téměř dokonale pravoúhle tvarovaným hřebenem. Geometrická pravidelnost siluet newyorských mrakodrapů, jež se impozantně tyčí proti hasnoucímu nebi, ba dokonce naprosto jedinečného dobrodružství ....

Henry James: New York, New York

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Úvod ....

New York, pro ty, co milují zkratky, jednoduše NY. Vše o jeho povaze je řečeno už v těchto dvou písmenech. N jako NO a Y co symbol YES. Prostě obojí, přijetí i odmítnutí. Ten vzmach, energie, růst - ne nadarmo přinesla Amerika světu kukuřici, obilí, které se neplazí při zemi, neohýbá ve větru. Ta stísněnost a hluk jak ve výrobní hale - chápu ty neurotické, vyčerpané, znervózněné občánky, kteří ke stáru utíkají někam pryč z tohoto betonového bludiště.

Tak jaké bude to Velké jablko ? Evino ? Červivé, či zdravé, šťavnaté ? Chtěl jsem se sem podívat už od junáckých let. Povedlo se v šedesáti. Ale proč si to neužít i na prahuposledního životního kvartilu (jsem ohledně svých vyhlídek na dlouhověkost optimista, polykám hypotenziva a hypolipidemika poslušně a pravidelně). Proč tedy teprve teď nevyrazit na několikadenní předvánoční flám ...

Šňůra perel ...

Světla lemují East Coast bez jediné mezery. Aglomerace, kterou města tvoří, snad nikde nekončí. Shora, z výšky jedenácti kilometrů, ve které boeing právě letí, to vypadá jako šňůra perel. Tu ti, milá, přivezu. A perly se zvětšují - to jak motory vypnuly a klesáme k letišti JFK. Zvláštní pocit - ráno vzlétnout z Havla, v noci přistát na Kennedym.

Klesáme. Pod námi světel jak na Silvestra a hluché plácky mezi nimi. To jak se Atlantik zakusuje do pobřeží. Ale i tady se sem tam potácí po vlnách reflektor z nějaké lodě, nějakého tankeru. Světla se přibližují, už je pomalu vidět i paže, co je nesou. Světlonoši. Světlonoši americké prosperity.

Začínám být nervózní. Kloužeme vzduchem už nějak moc dlouho. Snad piloti motory zpátky nahodí a my to nebudeme zkoušet na Hudsonu jako ten válečný veterán. Ten to zvládl. Zda my bychom měli tolik štěstí (nebo umu), těžko odhadnout ... Konečně. Vysunul se podvozek, motory zařvaly, klapky na křídle naježily hřbet. Klesáme. Prudce - skoro ten obávaný nosedive, jako když káně padá na kořist. Ale piloti ten střemhlavý let vyberou a my dosedneme na ranvej jen s malý hupem. Šňůra perel se pomalu změní ve varovný rudý signál. Stát ! Do řady ! A po jednom vystupovat...

Lodě, nebo sila ?

Na sever se táhnou Avenues. Ze západu na východ Streets. Plán města nalajnovali inženýři podle pravítka a vznikla síť, do které zbývalo jen napasovat jednotlivé budovy. Stalo se. Dnes je Manhattan, Brooklyn, Queens i Staten Island prošitý ulicemi jak singrovky, které na pedál šlape neúnavná šička údernice. Jen Broadway, která si běží Manhattanem křivě, tu dokonalou symetrii kazí - nebo spíš plní roli pihy, znamínka krásy ?

Napadá mě, že se mohli ti teroristi při výběru cíle i docela pobavit. Zahráli si lodě A4-B3 * potopena, a o cíli bylo rozhodnuto. Ne, já vím, že je to nekorektní, to jsem byl nemocný - jsem hrál s tátou na čtverečkovaném papíru lodě a trefoval se mu do jeho člunů, fregat, torpédoborců. Abychom pak zničenou flotilu zaměnili za fotbálek s korunami a desetníkem na rýsovacím prkně. To byly časy, to se špulka mého žití teprve pomalu začala odmotávat ...

Teď chodím ulicemi velkoměsta, pupku světa, a zakláním hlavu tak, až se mi v šíji přiskřípávají vertebrálky a začíná se mi točit hlava. Fakt vertigo, pokud chceš tam nahoře, mezi střechami mrakodrapů, zahlednout modrou. Ale musím přiznat, něco do sebe to má, tohle železobetonový termiště je svým způsobem dokonalé. A to ještě netuším, co se mnou udělá skyline, až se budu projíždět po féře k soše Svobody. To kostrbaté cimbuří blahobytného hradu, ten Camelot jednadvacátého století, to stojí za to přejet očima, přešplhat,padnout dolů. vystoupat výš - a hlavně vrýt si do paměti. Zdá se, že ani nevzniklo lidskou rukou. Že se tu vyvrásnilo nebo je sem na pobřeží vyvrhly vysoké vlny rozbouřeného Atlantiku.

Times Square

Tady to vře. Tady se to vaří. K hnutí tu není, člověk se stává masou a rycyhle se v té tlačenici mení v kostičku masoxu. Chceš zabočit doleva ? Máš smůlu, nechceš-li být ušlapán, dav jde doprava. Mrakodrapy zapínají a vypínají čelovky. Vlastně je vůbec nevypínají, jen střídají velkou a ještě větší, neúnosnou svítivost.

A na pódiu Alicia Keys a JayZ. New York, Ňújórk! "Such a melting pot ..." To tedy jo, úplně roztávám, tavím se ve vlastním potu. A to je prosinec. Tohle není horečka, tohle je hyperpyrexie, teplota nad čtyřicet stupňů Celsia. A kolik Fahrenheita ? - radši nepočítat, dostali byste se nad stovku.

No, s tou Alicí a Jayemjsem to trochu přehnal. Nějak se mi fikce z jútúbu slila se skutečností. Dnes žádná hudba, ale pódium tu stojí pořád. Na červených schodech, které slouží co střecha Ticket Office, se štrapacíruje mládež z celého světa a poutá pozornost kolemjdoucích. Za každou cenu - každý chce být trefen co největší dávkou pohledů. V těch domech okolo se nedá bydlet. Taky v nich nikdo nebydlí. Přesto svým majitelům vydělávají neskutečné sumy. Ano, reklama je tady drahá. A před Silvestrem ceny ještě závratně stoupají. Protože čekání na Nový rok je prostě neúžasnější právě zde, na křižovatce 7. Avenue a Broadwaye, na křižovatce světa, tady můžete kopnout starý rok do zadku a novému otevřít náruč. A protože imprinting v těchto emočně vypjatých chvílích funguje a neony se vtisknou do podvědomí, kde budou celý rokj ovlivňovat naše nakupovací centrum, je cena reklamy šílená...

Krásný - ale vydržet se tu dlouho nedá. Jdu zpátky do svého Marriottu a budu ten cvrkot pozorovat z terasy od sklenky s Bloody Mary. Lepší tahle krev než ta, která hrozí vytrysknout z toho davu dole...

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Zrodilo se jako Nový Amsterdam, ale o necelé čtyři desetiletí později bylo přejmenováno na Nový York. Jak rostlo a mělo se čile k světu, dostávalo mnoho dalších přízvisek a přezdívek - Hlavní město světa, Město, které nikdy nespí, Empire City, Babylon na řece Hudson nebo Tavící kotlík. Spisovatel Washington Irving o něm mluvil jako o Gothamu - jakémsi Kocourkově v anglofonním podání, a povídkář O. Henry jej nazval Bagdádem nad podzemní dráhou.

Pro miliony Evropanů přijíždějících do Nového světa bylo bránou k Americe, pro Američany bylo kusem Evropy na americké půdě. Dnes je dynamickým velkoměstem, s mnoha tvářemi, zvuky, vůněmi a chutěmi. Pokusit se jej uchopit a jednoznačně pojmenovat bylo a je nad lidské možnosti.

Možná proto se nejvíce ujala přezdívka, která nám onu neuchopitelnost trochu eufemisticky usnadňuje. The Big Apple - Velké jablko.

Čtyři z pěti newyorských boroughs, okresů, leží na ostrovech. manhattan a Staten Island jsou samostatné ostrovy, Brooklyn a Queens se dělí o západní výběžek ostrova Long Island. Jediný Bronx na severu leží na pevnině. Neúprosná pobřežní linie vždy limitovala rozpínavost města. Když došlo v roce 1898 ke sloučení všech pěti okresů a současně zástavba pokryla celý ostrov Manhattan, zdálo se, že město už nemá žádný prostor, kam by mohlo expandovat. Byl to však omyl. Mezi zemí a oblohou bylo přece místa dost.

Přestože New York leží na stejné zeměpisné šířce jako Neapol, lze tu zažít i velmi chladné zimy. Naopak léta tu někdy bývají k nevydržení. Vedro proměňuje ulice v rozpálené pece, jejichž teplotu ještě zvyšuje horký vzduch z výdechů klimatizace. Mnozí Newyorčané proto město za letních víkendů opouštějí. Nikoliv však všichni. V samotném centru Manhattanu existuje lehce dosažitelná oáza, která umožňuje nejrůznější aktivity. A tak má mnoho rodin na otázku, kde strávit neděli, jednoduchou odpověď:  Let´s go to Central Park ...

New York leží z větší části na ostrovech, a proto jsou jeho mosty důležitými komunikačními prostředky. Průlivy, které jednotlivé ostrovy oddělují, i řeka Hudson jsou však natolik široké, že dlouhou dobu byl New York odkázán na převozní lodě a svých mostů se dočkal až ke konci 19. století. Většina mostů patřila v době svého vzniku k vrcholům stavebního inženýrství a najdeme je v odborných i populárních publikacích o architektuře. Nejslavnějším z nich zůstává ten, který byl první ... Brooklynský most.                                                                                                         

Až vás na Manhattanu omrzí hledat slunce se zakloněnou hlavou, vydejte se do Greenwich Village. Je jedním z mála míst, kde pohled na nebe nezastiňují mrakodrapy. Objevíte poněkud netypickou, přitom velice svéráznou a jedinečnou tvář New Yorku. Centrem Greenvich Village je náměstí Washington Square s kašnou a slavným mramorovým obloukem, dílem sochaře Stanforda Whita.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Proč Velké Jablko ?

Koně milují jablka. Takže ? Pracovníci ve stájích, trenéři a žokejové říkali dostihům v New Yorku Velká Jablka. Mysleli tím vysoké váhry, jež koně mohli získat. Dostihový zpravodaj John J. FitzGerald se rozhodl nazvat svůj týdenní sloupek pro New York Morning Telegraph "Zápisky z okolí Velkého Jablka". Jméno se uchytilo !

Jídlo k zamyšlení

Jablko je oficiálním ovocem státu New York a jablečný muffin oficiálním pokrmem. Věděli jste, že stát může mít i svůj oficiální muffin ?

John J. FitzGerald

Za přezdívku New Yorku můžeme poděkovat dostihovému zpravodaji Johnu J. FitzGeraldovi. V roce 1971 New York začal používat název Velké Jablko i v turistické reklamě. Byl to originální veselý symbol pro město, v němž myšlenky některých lidí byly temné a nebezpečné. Na počest Johna J. FitzGeralda a také jeho přátel, byl roh nedaleko jeho domu pojmenován Big Apple Corner (Roh Velkého Jablka).

Tanec Velkého Jablka

V roce 1930 jazzmani říkali svým vystoupením "jablka". Tím svá vystoupení označovali za nejlepší z nejlepších. Existoval také jazzový klub Velké Jablko a dokonce i oblíbený tanec Velké Jablko.

Gotham City

Ne, New York nezískal přezdívku Gotham proto, že se tak jmenuje hlavní město v Batmanovi. Gotham je městečko v Anglii, jehož obyvatelé ve středověku předstírali, že zešíleli, takže se výběrčí daní drželi od města raději dál. Spisovatel Washington Irving na počátku 19. století jméno města použil, když hovořil o obyvatelích New Yorku. Později, když Bob Kane a Bill Finger psali Batmana, jméno Gotham použili pro město prolezlé prapodivnými zločinci.

Místo močálu Central Park

V polovině 19. století byl příliv přistěhovalců do New Yorku tak velký, že tam postupně byla hlava na hlavě, prostě přelidněno. Lidé začali hledat tiché a klidné místo k odpočinku. Jednou z možností bylo využít močálů a bažinse skalnatými ostrůvky k vybudování parku. Výsledkem byl Central Park.

V roce 1857 začaly práce na vybudování parku podle tzv. zatravňovacího plánu. Trvalo 15 let, než se kus bažiny změnil v pohádkový kousek krajiny.

Původní návrh nepočítal se zoologickou zahradou, ale zaměstnanci parku začali pečovat o zatoulaná zvířata, a tak ZOO vznikla dodatečně. 

Je to džungle

Je nemožné spočítat, kolik koček a psů žije v New Yorku - odhad činí 3 miliony. S mnoha lidmi žijí v jejich domovech, kde tráví většinu svého života. Ale v ulicích a parcích žije mnoho zatoulaných zvířat. Od veverek, skunků a tuleňů po bobry, netoprýry a orly bělohlavé. New York je skutečnou džunglí.

V newyorském Central parku žije šest druhů netopýrů, ačkoliv nemoc zvaná syndrom bílého nosu mnoho netopýrů v okolí města zabíjí. Netopýrům tu někdy říkají létající myši, ikdyž s těmi mrňavými hlodavci nemají nic společného.

Vysoká zvěř, jež z oblasti města zmizela před 200 lety, když byly lesy pokáceny a dřevo rozřezáno na palivo, se nyní začíná vracet do parků New Yorku !

Město krys. Vždy platívalo, že krysy žijí převážně v podzemí města a živí se odpadky. Teď se zdá, že se krysí populace vymkla kontrole a na každého obyvatele New Yorku připadá jedna krysa ! Vláda zřídila speciální linku, kam lidé hlásí jejich přemnožení ! Krysa může mít za rok 285 mláďat ....

Město mrakodrapů

Při pohledu z některých ulic New Yorku se může obloha jevit pořádně daleko. Když se podíváš nahoru, nejspíš se ti zamotá hlava z výšky některých budov, které tě obklopují. Když inženýři začali pracovat s ocelovými konstrukcemi, otevřela se cesta ke stavbě vysokých budov. Mohly být vyšši a vyšší. Jeden z prvních mrakodrapů v New Yorku byl postaven před více než 100 lety - a stále stojí. Jmenuje se Flatiron Building a s 22 patry to byla v té době nevídaná výška. Některé z novodobých mrakodrapů jich už mají více než 100.

Architekti projektující mrakodrapy jim dávali rozličné tvary. Je to mnohem zajímavější, než kdyby to byl les vysokánských čtyřhranných krabic. Každá stavba ale musí začít vykopáním obrovské jámy v zemi pro pevné základy.

Nejlepší výhled

Mrakodrap Empire State Building byl v průběhu 40 let nejvyšší budovou světa hned 2x. Poprvé od r. 1931, kdy byl vybudován, až do roku 1972, kdy byly postaveny budovy Světového obchodního centra. Své prvenství získal zpět tím nejhorším možným způsobem v roce 2001, kdy byly budovy "Dvojčat" zničeny při teroristickém útoku.

Velký lidoop šplhal po budově hned 2x. Poprvé ve filmu King Kong v roce 1933 a znovu v roce 2005 v jeho remaku.Kong v obou filmech zemřel poté, co na něj zaútočila letadla.

103 počet podlaží budovy, 6514 oken v celé budově, 73 výtahů, 1872 schodů, 40 let nejvyšší budovou.

Z Marsu na Manhattan

New York se stal několikrát místem hrůzy. Jednou občany k smrti vyděsila falešná zpráva o útěku divokých zvířat ze ZOO v Central Parku, párkrát se objevili fámy o obrovských aligátorech ve stokách kanalizace, kteří požírají obyvatele města. Největší panika vypukla, když 30. října 1938 - den před Halloweenem - uvedli v rozhlase adaptaci hry Válka světů Orsona Wellese, začínající zprávou o invazi Marťanů na Zemi, a spousta Newyorčanů ji vzala vážně.

Metro v roli zachránce

V New Yorku byly poprvé uvedeny na scénu parní lokomotivy. Nejspíš tě napadne, že když se městem řítily vlaky, byla nehoda na spadnutí každou chvilku. Zvlášť když se tratě vlaku křížily s cestou pro koňské povozy. Máš pravdu. Navíc toho rámusu a kouře, který průduškám lidí rozhodně neprospíval ! Nikoho ale tehdy ani ve snu nenapadlo, že jednou budou jezdit vlaky pod New Yorkem, v podzemí ...

Pro občany New Yorku i jeho návštěvníky bylo značnou úlevou metro, jehož první trasa byla otevřena v roce 1904. První jízdu metrem využilo 150 000 lidí. Nicméně tramvaje zůstaly v provozu až do roku 1956.

Newyorské metro staví ve čtyřech z pěti čtvrtí - Manhattan, Brooklyn, Queens a Bronx. Pátá čtvrť Staten Island, je také na mapě, ale s ostatními je propojena jen železnicí. Systém metra zabírá 1300 km a nevede jenom pod zemí..

Téměř polovina lidí v New Yorku nepoužívá auto. To je důvod, proč skoro 5 milionů lidí každý den jezdí metrem. To sice nevypadá příliš přitažlivě - prohání se tam totiž spousta krys a je špinavé, ale je v provozu 24 hodin 7 dní v týdnu.

Turistické obležení

Každému, kdo sídlí v domě na Times Square, zákon ukládá umístit zvenku na budově světelnou reklamu. Díky tomu neonové nápisy, velké obrazovky, světelná loga a stále se opakující texty se zprávami dodávají Times Square zvláštní půvab.

Ambiciózní naháč jako pravidelný návštěvník na Times Sqaure je Robert Burck, proslulý jako "nahý kovboj". Úplně nahatý ale přece jen není .... nosí širák, boty, spodní prádlo a kytaru.

Poprvé probíhala silvestrovská oslava a vítání nového roku na Times Square v roce 1904. Se svou úžasnou atmosférou se stala oblíbenou společenskou událostí každý rok.

Bohyně

Tenhle dárek byste těžko zabalili. 93 metrů vysokou sochu Svobody darovali Francouzi Američanům jako oceneněí jejich boje za nezávislost na Anglii. Alexander Eiffel, který postavil proslulou věž v Paříži, navrhl pro sochu vnitřní konstrukci kostry z mědi. Celkový tvar a výraz jí dal Frederic Bartholdi a umístil ji na podstavec v místě staré pevnosti. Dnes se ostrovu říká Liberty Island.

Socha byla dopravena z Francie v roce 1886 lodí ve 350 kusech a složena za 4 měsíce. Občané New Yorku dobře chápali velikost obdrženého daru - ruka s pochodní byla vystavena v Madison Square Park 6 let.

Postava ženy v antické róbě znázorňuje Libertas, antickou bohyni svobody. Pochodeň, kterou drží ve vztyčené pravici, hlásá osvícení a nuhasitelnost plamene svobody.

Socha Svobody hledí k jihovýchodu a zdraví tak lodě připlouvající do New Yorku. Stala se symbolem naděje a svobody pro přištěhovalce přicházející do Ameriky začít nový život.

její koruna má sedm trnů reprezentujících sedm kontinentů a sedm moří. Uvnitř koruny je vyhlídka. Když se tam chceš podívat, musíš vyšplhat po 354 úzkých schodech. Teplota uvnitř může být až o 10°C vyšší než venku.

Tajemství hlavního nádraží

Manhattanský Grand Central Terminal, zprovozněný v roce 1913, je největší nádraží na světě. Má 48 nástupišť a 75 kolejí rozdělených do dvou podzemních pater. Po útocích z 11. září visí ze stropu americká vlajka. Za zmínku stojí i staniční hodiny, které jsou symbolem Grand Central Terminalu. Po 61. koleji vedoucí pod exkluzivním hotelem Waldorf Astoria, jezdí jen speciální vlaky pro VIP. Mohou totiž sjet na nástupiště výtahem přímo z hotelu.

Součástí informačního sytému v hlavní hale jsou hodiny s ciferníky do všech stran. Jsou výrazným orientačním bodem, pod nímž si dávají lidé schůzku

Strop Grand Central Terminalu je zdobený zlatem a francouzský umělec Paul Helleu ho v roce 1912 zkrášlil hvězdnatým nebem. Pro vytvoření hvězd použil 10wattové žárovky, které šlo při poruše vyměnit. Nyní jsou místo nich úsporná světla z optických vláken.

Město v hlavní roli

Mnoho nejoblíbenějších hrdinů na světě společně s obrovskýmimonstra založilo svou nesmrtelnost a filmový život na oblíbených komiksech z prostředí New Yorku. Ti, jejichž příběh začal jinde, do New Yorku přišli, aby zde svedli boj se zlem nebo napáchali nějakou škodu. To, co zaručovalo zábavu v komiksech, se stalo zárukou úspěchu i na plátně a New York posloužil jako dějiště příběhů mnoha napínavých filmů. Superman, Batman, Spiderman, King Kong, Godzilla, ....

Bez mostu to nešlo

Zhruba v polovině 19. století se stále víc a víc lidí cestou do práce potřebovalo dostat přes East River z Brooklynu na Manhattan. Protože trajekty v tuhé zimě často uvízly v ledu nebo je zastavilo špatné počasí, zdál se most nejvhodnějším řešením.

Brooklynský most je nejdelší visutý most na světě. Provoz na něm byl zahájen v roce 1883 a od té doby se most stal nedílnou součástí panoramatu města New York.

Visuté mosty jsou pružné a malé, uzpůsobené pro mimořádnou dopravní zátěž. V roce 1883 však lidé očekávali od mostů pevnost a stabilitu. Týden po zahájení provozu lidé na mostě zpanikařili, když cítili, že se jim most hýbe pod nohama. Při splašeném úprku bylo 12 lidí zabito.

Z mostu vyzařuje nádherný kus historie, idkyž byl přestavěn a přelakován, což zabralo několik let. Součástí nelehkého úkolu bylo i přesměrování 120 000 automobilů a 4000 chodců, kteří most každý den překonávali.

To nejlepší z New Yorku

V dávných dobách newyorské policie na koních a s dřevěnými řehtačkami varovala před nebezpečním. Dnes, kdy zde žije 8 milionů lidí, již jsou dřevěné řehtačky k ničemu a k prosazení zákona ve Velkém Jablku je třeba více než jen koně.

Policie v New Yorku používá ke své práci všechny druhy dopravních prostředků: od spousty aut, autobusů a čtyřkolek po kola, skůtry, motocykly, koně a helikoptéry. Na Coney Islandu jezdí dokonce po pláži v buginách !

Příslušník newyorského policejního sboru musí být na své obchůzce v úplné uniformě. Nesmí chybět pouzdro s pistolí, pendrek, "želízka" a další speciální výbava.

Newyorský policejní sbor má deset samostatných poboček, každá má svého vlastního velitele, který podává zprávy vrchnímu policejnímu komisaři. Má také několik speciálních složek včetně filmové a televizní jednotky, určené lidem, kteří ve městě natáčejí filmy.

Odznak příslušníka policejního sboru New Yorku se používá již 40 let. Jsou na něm váhy bohyně spravedlnosti, anglický námořník a indián. Uprostřed je orel, znázorňující vládu Spojených států.

V Newyorském policejním sboru slouží okolo 120 koní, 30 německých ovčáků a 3 bladhaundi. Koně jsou cvičeni tak, aby se nelekali při žádném rámusu, ať už to jsou sirény, řvoucí dav nebo střelba.

TAXI

Jste ve městě přeplněném spoustou aut všech tvarů, velikostí a barev, která se valí kolem vás. Hádejte, které barvy si všimnete nejdříve ? No jasně, žluté ! To je důvod, proč mají taxíky v New Yorku, známé jako "cabs", tuto barvu. Když se chceš stát jedním ze 13 000 řidičů taxi v ulicích New Yorku, musíš úspěšně absolvovat důkladné školení a psychotesty !

Vynalezeno v NY

Brzdy výtahu - New York je město s největším počtem nejvyšších budov na světě. Kdyby nebyly mrakodrapy s výtahy, Elisha Otis by se neproslavil. Nevynalezl sice výtah, ale zato systém brzd, který výtah zastaví, pokud by se poškodila tažná lana. Díky Otisovi můžeme bleskurychle vyjet do nejvyšších pater jakékoliv budovy - a nemusíme se bát, že s námi výtah spadne. Není to však jediný vynález pocházející z New Yorku. Elishovi Otisovi se moc nedařilo prosadit a prodat svůj nápad. Všechno se změnilo, když ho předvedl na World Fair v New Yorku roku 1853. Ohromil davy lidí, když ve výtahu stoupal nahoru a nechal přeřezat lana. Tak přišly na svět bezpečné výtahy.

Klimatizace - Willis Haviland Carrier nevynalezl ochlazení planety, když vynalezl klimatizaci. Jeho "přístroj pro ošetřování vzduchu" byl původně určen k odstraňování vzdušné vlhkosti, která škodila tiskařským strojům. Takže si dnes můžeme pustit klimatizaci díky panu Carrierovi.

Bezpečnostní zámek - Až příště budeš zamykat nebo odmykat, věnuj vzpomínku muži jménem Linus Yale. Díky jeho nápadu nosíme na kroužku plochý klíč se zubatým okrajem. Když ho zastrčíme do cylindrické vložky a otočíme jím, pohneme západkami uvnitř a buď zamkneme, nebo odemkneme.

Tuxedo - Na konci roku 1800 si muži rádi při slavnostních příležitostech brali "krovky" fraky. Pierre Lorillard, zámožný muž, který žil severně od New Yorku v oblasti zvané Tuxedo, udal nový módní trend navržením krátkého kabátu po oficiální příležitosti. Nazval ho Tuxedo. Pročpak asi, nevíš ?

Osobní papír - Newyorčan, který vynalezl toaletní papír, má své jméno vytištěno na každém balení ! JC Gayetty začal prodávat tenké útržky navlhčeného papíru v roce 1857. O deset let později začali jeho papír prodávat v roličkách, jak ho známe dnes. Dovedeš si představit život bez tohohle vynálezu ?!

Jemné želé - Neptejte se, z čeho je vyrobeno, ale poděkujte Newyorčanovi Peteru Cooperovi za instantní želé. Přišel na to, jak vyrobit práškovou želatinu, a měl úžasný nápad obarvit ji a vloži do sáčku. Vynalezl také americkou parní lokomotivu, ale to už je jiný příběh ....

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Úvod

Návštěvníci, kteří přijíždějí do New Yorku poprvé, mívají velká očekávání. Město je většinou nezklame, i když pobyt v něm může být frustrující. Jen málo míst v USA nabízí tolik atrakcí.

Ať prahnete po jakékoli zábavě, tady ji najdete: divadla, skvělá muzea, luxusní hotely, fascinující historie, noční život, opulentní restaurace. Jedinou věcí, kterou zde budete hledat obtížně, je klid. Ale i to se může někdy podařit, například pokud se ubytujete ve výškovém hotelu vysoko nad rušnými ulicemi, zabrousíte na severní konec Central Parku nebo se projdete po terasách nad řekou Hudson.

Zprvu asi budete v New Yorku zcela zahlceni dojmy: 13 000 taxíků, více než 6 000 městských autobusů, asi 10 000 km ulic, 960 km cyklostezek, 930 km nábřeží, 18 000 restaurací a 90 000 hotelových pokojů.

Jakmile si ovšem trochu zvyknete na přeplněné ulice s kvílejícími sirénami, zjistíte, že New York nejsou jen turistické atrakce a muzea. Je to především město, kde žijí lidé.

Město se změnilo.

Jestliže něco dnes New York charakterizuje, je to překonání tíživého období 70. a 80. let. Kriminalita poklesla a město je čistší a příjemnější. I proto sem jezdí více turistů i lidí z obchodní a podnikatelské sféry než v minulých desetiletích (je však třeba připomenout, že po událostech 11. září 2001 došlo ke znatelnému, byť dočasnému poklesu počtu hostů). V roce 2017 město navštívilo 61,8 milionů lidí.

Jasným důkazem změny k lepšímu je například proměna Times Square. Až do počátku 90. let bylo toto "náměstí" plné obchodů s pornografií, pochybných lokálů a opuštěných budov. Konečná stanice autobusů Port Authority se hemžila protitutkami a překupníky a 42nd Street nebyla místem pro poklidné večerní procházky.

Dnes je Times Square stále rušné, ale jiným způsobem: najdete zde nové kancelářské budovy a hotely, opravená divadla na Broadwayi, zábavní komplexy a také desetitisíce turistů. Podniky !pro dospělé" byly z této oblasti vykázány. Místo nich se zde objevili mediální giganti jako MTV nebo muzeum voskových figurín Madame Tussaud.

Změna společenských poměrů však nemá jen kladné stránky. V New Yorku je v současnosti vysoká nezaměstnanost a také chudoba - snad téměř nejhorší v celé zemi. Rozdíl mezi bohatými (zdee opravdu hodně bohatými) a chudými je skutečně markantní.

Koupit byt v nové zástavbě si mohou dovolit skutečně jenom ti s nejvyššími příjmy... Nicméně každá čtvrť New Yorku může vyprávět svůj vlastní příběh.

Efekt 11. září

Každý Američan zrčitého věku vám řekne, kde byl a co zrovna dělal 22. listopadu 1963, kdy byl v Dallasu zastřelen prezident John Kennedy. Podobně si dnes každý Newyorčan pamatuje, kde byl a co dělal dopoledne 11. září 2001, kdy dvě unesená letadla narazila do budov World Trade Center. Obyvatelé New Yorku se z tragédie 11. září sice již vzpamatovali, přesto tento teroristický útok na vždy poznamenal jejich životy: vytratil se někdejší pocit nepřemožitelnosti a obsaolutního bezpečí.

Návštěva památníku 11. září je vhodná zejména pro ty, kteří chtějí uctít památku zahynuvších při atentátu.

Opojná směsice

Pro běžného člověka musí být náročné žít v podobně komplikovaném,  přelidněném a drahém městě. Na to, jak je tato metropole velká a různorodá, zde spolu lidé vycházejí překvapivě dobře.

V pěti městských obvodech (Manhattan, Brooklyn, Queens, Bronx a Staten Island) žije celkově asi 8,2 milionů obyvatel. Nejlidnatější částí je Brooklyn, následuje Queens, kde počet obyvatel převyšuje 2 miliony, a třetí příčku obsadil Manhattan. Žije zde víc Italů než v Benátkách, více Irů než v Dublinu a také víc Židů než v Jeruzalémě.

New York lákal imigranty už v koloniálním období. I v dnešní době sem přijíždí značný počet přistěhovalců. Hledají zde práci, bohatství, štěstí anebo svobodu. Ať už přicházejí s jakýmkoliv záměrem, obohacují město svým kulturním odkazem.

Většině návštěvníků, kteří sem přijedou poprvé, New York nakonec učaruje. Neexistuje snad nic silnějšího, než se poprvé v životě procházet přelidněnými ulicemi Midtown, vidět na vlastní oči umělecká díla, o kterých jste předtím pouze četli v knížkách, spatřit sochu Svobody tyčící se nad přístavem nebo se jen tak o větrném zimním odpoledni projít Central Parkem.

Kam se vydat

Většina návštěvníků New York během svého pobytu neopustí Manhattan, ale to je rozhodně k jejich škodě, protože i ostatní městské obvody mají co nabídnout. Například ti, kteří zavítají do Brooklynu, zde najdou špičkové umělecké muzeum, parky, zahrady a fascinující etnickou směs obyvatel. Jedna z nejlepších amerických zoologických zahrad se nachází v Bronxu poblíž významné instituce a také dalšího zajímavého místa - New York Botanical Garden. V obvodu Queens zase můžete zavítat do prvotřídního filmařského muzea. Zlatým hřebem vaší návštěvy New Yorku může být bezplatný výlet lodí na Staten Island, trajekt pluje kolem sochy Svobody.

Středem zájmu většiny turistů zůstává Manhattan se všemi svými památkami a zajímavostmi. Na ostrově 22 km dlouhém a 3,5 km širokém se rozkládá bezesporu nejznámější a nejpopulárnější newyorský městský obvod, jemuž domorodci neřeknou jinak než "The City". Vyznat se tu je poměrně jednoduché, díky pravoúhlému systému ulic (kromě dolního Manhattanu, kde se hlavní třídy různě klikatí a mají různorodá pojmenování). Ulice vedoucí ze západu na východ jsou nazývány streets a ty táhnoucí se ze severu na jih avenues. Avenues, kterýchje 12, jsou číslovány od východu na západ. Některé mají jména, např. York Avenue, Lexington Avenue, Park Avenue nebo Madison Avenue. Označení West (W) nebo East (E) doplňuje adresu o informaci, zda daná část ulice leží na západ či na východ od Fifth Avenue. Na Manhattanu je jenom jedna avenue, která se vymyká tomuto systému - proslulá Broadway protíná ostrov diagonálně.

TOP 10 zajímavostí

Brooklyn Bridge - projděte se po této ikoně mostního inženýrství 19. století

Socha Svobody - tato socha přivítala v New Yorku už miliony lidí

Guggenheim Museum - proslulésvojí architekturou jako svými obrazy

Museum Of Modern Art - jedno z nejlepších sbírek moderního umění na světě

Times Square - posaďte se na zdejší schody a kochejte se pohledem na toto kultovní místo

Empire State Building - z proslulého mrakodrapu se nabízejí úchvatné výhledy na New York

American Museum Of Natural History - najdete zde vše - od dinosaurů po planety

Greenvich Village - bohémskou "vesnici" charakterizuje uvolněná atmosféra

Metropolitan Museum Of Art - monumentální a současně krásná studnice historických pokladů

Central Park - odreagujte se na tomto "hříšti"

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Namísto předmluvy

Přestože New York a jeho socha Svobody jsou pro spoustu cizinců symbolem Ameriky, nelze vlastně o tomto městě říci, že je typicky americké. New York City je totiž celý svět vměstnaný do jednoho města. Svět, který se v jeho čtvrtích a desítkách pater nad zemí a v několika patrech podzemních prolíná, mísí, klokotá a vře. Živé lidské řeky tečou po bulvárech a aveuích sem tam, milióny osudů spojuje coca-cola, hamburger a sny z filmového plátna.

Žije tady nejpestřejší směsice národů a národností, lidé všech barev pleti a všech náboženských vyznání. Se vzájemnou tolerancí i s tím, že vznikají vymezené národnostní mikrosvěty. Některé etnické skupiny si totiž vytvořily vlastní čtvrti a komunity, kde nepotřebují ani angličtinu k tomu, aby se domluvili. Mají zde své obchody a restaurace, své kostely a modlitebny. Přenesly sem svou kulturu, své tradice a řeč, svůj životní styl a nezřídka i pravidla země, odkud přišly.

Čínané mají svůj Chinatown, italští přistěhovalci si vybudovali Little Italy - Malou Itálii, Hispáncům patří Al Barrio, Dominikáncům a Kubáncům Washington Heights, černošo, kteří tvoří ve složení obyvatelstva New Yorku plnou čtvrtinu, ovládají proslulý Harlem. Další jejich početná komunita sídlí v Brooklynu, kde se podílí na skladbě registrovaných usedlíků více než třiceti procenty. Tam také převážně sídlí arabští obyvatelé, mezi nimiž převažují Libanonci a Syřané. Měnší ostrůvky vytvářejí také další Asiaté - Korejci, Vietnamci apod. East Village patří víceméně Polákům a Ukrajincům, a pokud byste v New Yorku hledali nejsilnější českou menšinu, asi byste ji našli v East Side, o kterou se dělí s Maďary a Němci. Bay Ridge je park převážně norský. Boro Park a Williamsburg se staly vesměs teritoriem chasidských Židů a Řekové si vybrali pro svou kolonii městskou část Astoria.

V ulicích New Yorku často slyšíte také španělštinu. Zásluhu na tom mají zejména Portoričané, kterých ve městě žije přes milión, ale také přistěhovalci z karibské oblasti anebo ze Střední a Jižní Ameriky. Koumbijci se soustřeďují zejména v oblasti Jackson Heights.

Není asi třeba dodávat, že ne všichni mají legální povolení k pobytu a že jejich snahy se mnohdy soustřeďují na to, buď je získat, anebo alespoň nepadnout do rukou imigrační policie.

New York, kterému se rovněž přezdívá Velké jablko, je zároveň milovaný i nenáviděný. Tohle hlavní město obchodu, které přes Wall Street strká své dlouhé prsty i do světové ekonomiky, na druhé straně kompenzuje stránku potištěnou burzovními zprávami celým vodopádem zábavy a nepřeberným množstvím kulturních podniků a zařízení. I v noci tepou jeho ulice životem, milióny mení noční tmu v rušný den.

V New Yorku je prostě všechno možné ! Můžete tady potkat milionáře v děravém ušmudlaném tričku stejně jako bezdomovce ve fraku, který si vybral ze sbírky některé z tamních charitativních složek. Realizují se tady ty nejpotrhlejší nápady, toleruje se extravagance i totální nevkus či absolutní nedostatek přehledu o tom, co je a co není právě "in" v samozřejmém protikladu k tomu, co udává momentální módní linie měnící se se stejně rychle jako počasí. Nikoho neozhází, když v dopoledních hodinách potká na frekventované ulici ženu v natáčkách a lehkém župánku přes noční košili, která si odskočila pro noviny a lahev coca-coly. Ale také se nikdo nepozastaví nad dvojicí ve smokingu a blýskavé večerní róbě, která těsně před polednem mává na rohu Broadwaye na žlutý taxík kličkující v proudu neuvěřitelné změti vozidel. Anebo nad bezdomovcem, který na okraji chodníku v horkém letním dni s vlněnou čepicí napařenou na uši a prošívanou zimní bundou na nahém těle tráví svou polední siestu vedle odložených zmačkaných papírů a plastikových pouzder od jídlo.

V New Yorku se odehrávají ta nejujetější divadelní představení, nejpraštěnější kabaretní scény či výstavy těch nejneuvěřitelnějších umělěckých děl. Ale také je zde každý den babitý desítkami premiér, filmových představení, jedinečných vystoupení, božských zážitků i pekelných skandálů.

New York je prostě New York - jediný, nenapodobitelný a nepřekonatelný !

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ